1. srpna 2010

1. srpna 2010 v 20:51 | *Nanna |  My Diary
Milý deníčku!

Včera jsem se vrátila z koňského tábora u Golčově. Je to u Havlíčkova Brodu. Nadšená? Z této depkoizní domovské nálady? Ne, vůbec. Když cítíte tu "vůni domova" a jste celý den zavření mezi čtyřmi zdmi svého pokoje, nenapadá vás nic, co byste podnikli, tak se vám začne tak stesknit po táboře. Podlehla jsem pláči už alespoň 5x. Smutek a stesk. Tak velký stesk, který jsem snad ještě nikdy nezažila. Ten pocit, kdy se mi slzy derou do očí a já jen smutně vzpomínám na ty neuvěřitelně úžasný lidi. Začalo to tím, že jsem prostě jela s kámoškou na tábor. Naprosto odvázaně jsem se rozhodla navazovat nové přátelství. To jsem ještě netušila jak skvělý jsou tam lidi a jak úžasně mně přijmou mezi sebe. Naši "rodinku" Příšerkových jsem si oblíbila hned první den. Ten první večer jsme potkali i našeho oddílového vedoucího. Zjistila jsem, že Dan není zas takovej debil, i když jsem na táboře občas zapochybovala.

Nakonec jsme si ho stejně všichni oblíbili. Vážně, nepíšu to jen tak z hecu, ale tak hodně se mi po táboře nikdy nestýskalo. Po již zmiňovaných lidech, po již zmiňovaném vedoucím. Ne, Nanna se nezamilovala, jen nechápe, jaktože cítí přátelské pouto k 19-tiletému kytaristovi. Nikdy se mi nestalo, že bych propadla celkem silné záplavě slz 20 minut po odjezdu s tábora. Nechápu to ani proč píšu tento nesmyslný článek. Ale vážím si několika lidí a není zas tak šílené napsat to. Jen vyťukat pár písmenek, pár slovíček, které si stejně nikdo nepřečte. Plně propadám únavě a silně depkoizní náladě.

No a ještě jeden malý problém do sbírky - moje babička. No jistě, neustále ten samý, který snad nikdo nikdy neměl. Mamka mi začne nadávat, že jsem neustále neuklidila v pokoji pro hosty a když jenom připomenu slovíčko, hned zbystří babička a začne podávat přednášku o tom, že jsem drzá a nevážím si rodičů. Ona mně nikdy nepochopí. Za její doby totiž byli snad všichni andílci a ona je snad taky svatá nebo co. Každopádně jí máma dovolí zbuzerovat mně jak se jí líbí a zatáhnout mně do dalších teenagerovi nepříjemných prací. Myslím, že tohle už trošku přehání. Měla by si vážit tak hodného a milého vnoučete (já :D). STOP buzerace mladých a nadaných holek. Tím jsem skončila svůj sáhodlouhý proslov :D

P.S.: Mám kytaru!!! Cort - konečně!!! Sice jen španělku, ale je to úžasný. Přivítejte Guitaristku Nannynku :D

Yours *Nanna.
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Anketa

Klikni a dozvíš se kolikátá/ý si klikl/a ;)

*Click*

Komentáře

1 therusha | Web | 7. srpna 2010 v 23:20 | Reagovat

To znám byli jsme se školou na tejden na horách a já bulela ještě půl roku po a bylo mi jedno, že je léto já chtěla na hory. Jinak- ty se tak máááááš, že jsi byla na konským táboře. To je můj sen... :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.