3. srpna 2010

3. srpna 2010 v 18:50 | *Nanna |  My Diary
Milý deníčku!

Dneska byl takový ten prázdninový den, který jsem si snažila užít, ale však víte - všechno nejde. Ráno jsem rozsypala corn flakes skoro po celé kuchyňské lince a to ani nemluvím o mlíku. Jsem prostě obrovskej "talent" na rychlé dělání snídaně. Potom rychle převlíct, dojíst snídani a pádit na bus. Pak sem se ještě skoro nedoplatila a celá vynervovaná jsem vystoupila na blbé zastávce (naštěstí jen kousek od té původní). Prostě jsem po*rala celej začátek dne a tak mi nezbývalo nic jinýho, než to překousnout a jít dál. Potom jsem strávila den s mýma dvěma kamarádkama, s Barčou a s Ronnie. Sice s námi musela bejt i sestra od Barči, ale to jsme zvládly :D

Moc hlodů nepadlo, alespoň ne pro mně. Vypadalo to, že holky se baví, ale já - podvědomně musím neustále myslet na jednu osobu. Není to láska, není to láska. Jak dlouho si to budu ještě namlouvat? Jak dlouho si budu říkat, že nic necítím, když se na něj podívám? Že všechny ty slzy nepatří ani z části jemu? Jak dlouho to budu zapírat - kámošům i sama sobě? Copak už nedokážu překousnout další nesmyslnou zamilovanost? Copak si nechci vyčítat chyby a stesknit? Možná v tom něco bylo. Ale teď už to nezměním. Nikdy bych s tím nepohla ani o stupínek. Nikdy bych si nepomohla k lásce víc, než jsem udělala teď. Neměla bych nad tím přemýšlet a jít dál. Tak se to dělá, ne?

Není to poprvé, co si myslím, že mi nikdo nerozumí. Že mně nikdo nechápe. Tentokrát to je ale jiný. Vím, že by mi rozuměl, kdyby tu byl. Že by mně dokázal potěšit tak, jak to umí jen on. Když jsem plakala, potěšil. Ale co mám dělat? Neustále na to myslet? Ne, měla bych se uvolnit. I když myslím si, že na to, abych začala poslouchat mozek je dost pozdě ...

Mějte se a užívejte prázdnin - *Nanna.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

Klikni a dozvíš se kolikátá/ý si klikl/a ;)

*Click*

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.