27. května 2011

27. května 2011 v 20:36 | *Nanna |  This Blog
... aneb po dlouhé době zase začínáme normálním nadpisem.
Dear Diary!

Jestlipak jste si všimli, že články píšu výhradně večer, a to po osmé hodině? V poslední době víc než často. A to například dneska jsem byla doma kolem paté. Ufky. Počasí působí docela nevydařeně, ale jak pro koho. Já osobně miluji déšť. Tu tak dlouho odkládanou esej, kterou jsem ve škole napsala o dešti - líčení - jsem věnovala právě kráse deště. Vím sama, jak je špatné, když udeří blesk a někoho zabije, nebo když někdo nastydne kvůli zimě, která všude panuje. A proto nevím, co mně na dešti tak fascinuje, tak inspiruje. Prostě jen zbožňuji, když sedím u počítače, čtu povídky, články, jsem na Facebooku, píšu své vlastní články... a do toho mi na střešní okna bubnují kapky deště. Nepravidelně. Najednou je "slejvák" a najednou jen mrholí. Vítr tomu dodává tu neskutečnou sramatičnost, která je prostě bez řečí dokonalá. Vypadá to, že z toho občasného ležení na roztrhané dece v teplém letním večeru na balkóně a pozorování hvězd divadelním kukátkem (které nepřibližuje, ale mírně zostřuje a... nikdo mně nevidí, nikdo si nestěžuje na mou inteligenci a bláznivost), které jsem chtěla provozovat i dnes nic nebude.

U nás doma je vždycky takové vedro a na balkóně takový příjemný chládek... nejspíš strávím večer u nějakého filmu. Popravdě už mám vybráno - The Air I Breathe - doporučila kamarádka. Prý se to perfektně hodí k dnešnímu "zadumanému" počasí. Hřmí. A stahování je teprve u 21%. Takže to stejně asi nakonec přeložím na zítřek. A že zítra napíšu - a možná i povídku, jen jsem líná, omlouvám se. :P A taky hodlám napsat na Téma Týdne, nebo na něco typu "Na Téma: " jak má •Pet!nka• (ano, Něco mezi nebem a zemí, konečně dočteny poslední díly, těším se na další). Navíc se ještě pořád nutím do napsání Antigravity, do které mně mimo mně nutí i moje nejlepší kamarádka Ronniee, která umí nádherně kreslit a hrozně chce se mnou udělat komix. Když já nemám představivost, nápady, fantazii ani múzu. Všechno se to chytlo za ruce a odkráčelo pryč. A navíc mám hlad. Pekelná kombince, co? Když už tu mluvíme o pekle...

O ďáblovi radši ani nemluvím. Árdží? Vytočil mně včerejší ignorací, jsem zmatená z toho, že jsme se dneska dvakrát pozdravili. Celé je to jako z nějakého zběsilého filmu, nechápu to. Nejdřív nejlepší přátelé, jsi úžasná, půjdeme se projít... i když má holku, která nejspíš není jeho holkou, ale každopádně je to tabu. Bolí mně záda. A neumím si představit příští týden. Den ode dne je to složitější, celý tenhle vztah. Dneska byl zase ten zadumaný mrzout, jak jsem ho znala kdysi. Žádné úsměvy, žádné voloviny. Zase rutina? Myslím, že jsem si už začala zvykat... láska je sakra blbost, nemyslíte? A že já ho budu taky ignorovat. Třeba pak v pondělí něco zjistím. Mám z něj smíšené pocity. Kruci. Nechám to plavat...

A tak se dostáváme nejspíš ke konci mého nesmysluplného článku. Čím víc píšu, tím víc jsem na něj naštvaná. Blb. Hlupák. Ale proč na něj nadávám? Sama jsem proti němu nicotná. Třeba se něco stane, nějaký plamínek naděje... který stále hoří. Svět je divnej, já jsem divná. Pořád chodím nahoru do kopce, kde mně potká neuvěřitelné štěstí a radost a pak zase dolů, na dno. Na dně má člověk peklo na dosah a dělá špatné, zlé a hříšné věci. A i kdybych se dostla na dno, já vydržím a natáhnu se ke hvězdám. :)

xxx *Nanna
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

Klikni a dozvíš se kolikátá/ý si klikl/a ;)

*Click*

Komentáře

1 •Pet!nka• | Web | 27. května 2011 v 21:24 | Reagovat

Já mám taky moc ráda déšť. Podle mě je hrozně ispirativní. Vždycky si udělám čaj, sednu si k oknu a dívám se k sousedům do zahrady. A oni mají krásnou zahradu, na kterou když prší, tak to vypadá perfektně.
Jsem ráda, že sis dočetla povídku. Z prostého sobeckého důvodu :D jsi miláček, dáváš komentáře :D

2 Barbara. | Web | 27. května 2011 v 22:22 | Reagovat

aj ja mám ráda dážď,ale len keď som doma.. nie keď zmokám.. ale niekedy aj to mám rada ... keď som celá mokrá od daždu..v daždi niečo provozovat s chalanom...ach.. :)no a s tým chalanom..plamínek nadeje..ja si myslím,že každý ho má.. vždy je tu nejaká nádej aj keď len hrozne malinká,ale je! :-)  :-)

3 *Nanna | E-mail | Web | 28. května 2011 v 11:32 | Reagovat

[1]: S tou zahradou jsi mě dostala. :P My sice máme zahradu, ale nemám normální okno, jen dveře od balkónu a okna střešní, s kterými vidím jen nebe, a kvůli kterým slyším ten zvuk. A za povídku nemáš zač, poděkuj sobě, že tak úžasně píšeš (ty sobecké důvody mívám často taky). :P Miluji když se někomu líbí to, co napíšu... a tak hodlám psát víc. :P

[2]: Děkuji za povzbuzení. :) A být s ním v dešti? Ou, jaká romantika. :P

4 Veronjoh | Web | 28. května 2011 v 15:42 | Reagovat

Taky mám moc ráda, když prší :). Jen nám zateplovali barák, tak už to tolik není slyšet :/

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.