Mrška se vrací...

24. května 2011 v 20:32 | *Nanna |  My Diary
Dear Diary!
Mrška už není zas taková mrška. Přiznávám, že se docela obávám toho čísla na výročí 10 měsíců mého blogu, když zjistím, že pomalu nepíšu ani jeden článek denně. Pfm. Však já se polepším, nenechám vás tady skuhrat po novém článku, zvlášť, když vás tu teď chodí tolik. A to jsem se již pochlubila? Zajeli jsme zpět do zajetých kolejí... a ještě dál. Míříme s tou návštěvností hodně vysoko, nemyslíte? Děkuji všem, co se tu tedy podívají. Moc si toho vážím, že si tu nepíšu jen pro sebe.

Ach, dnešku. Co bych k tobě tak popovídala? To, že chybí matikářka, je nejlepšejší zpráva, teda jedna z nejlepších. Celý týden suplování z matiky = volné hodiny strávené o hudbě ze sluchátek - existuje lepší způsob, jak se beztrestně ulít z hodiny než suplované hodiny? Jú, miluji ten čas, když učitelé dřepí u maturit a my máme jednoduše "samostatnou práci", která je hotová do pár minut. A víte kolik minut má hodina vyučovací. Pětačtyřicet. A to mi nikdo nesežere. :) A jelikož matikářka je i chemikářka, co nám odpadne zítra? Chemie! Lalalá! Celý den dneska absolutní poflakování se. Teda až na pár hodin, kdy se flákat nedá. Třeba Zeměpis. Snaž se, děvče a dotáhneš to na vyznamenání - anebo taky ne. Ale zase - jsem na gymplu a občas je to krapet těžší. Takže za jednu trojku mně nekousněte, prosím. :P

Asi se ptáte - vy pravidelně navštěvující - Árdží? Áno! Já už si nestěžuji. Velké, dvacetiminutové přestávky patří nám. Začíná to tak, že se potkáme "náhodou na chodbě nebo ve školní jídelně. Pokud jsme na chodbě, jdeme se projít nebo si sednout na lavičku. Pokud jsme v jídelně, sednem si ke stolu a prostě si povídáme. Jen tak. Dva blázni. Dnes byl případ č. 2 - jídelnový. Tak čistě náhodou jsem kolem prošla, on se na mně usmál, že ať si jdu sednout za ním - a velká přestávka v tahu. Ale v tom dobrém typu tahu. :)) Část jídelny nás ignorovala, část jídelny se zkoumavě dívala, co je to za dva blázny, co si kutálí po stole s oranžovým míčkem. Někdo žárlil, někdo jen podivně koukal. Kdybych byla někdo jiný, hodlala bych zabít tu holku, co si s ním může povídat a procházet se s ním po škole. Jsem neskutečně žárlivá. A hele, štěstí se na mně usmálo. :) Pan Árdží totiž navrhoval stránky pro firmu na dětské hračky a poslali mu až moc míčků s obrovskýma vykulenýma očima. :D A velká přestávka - pokračuje.

Když jsme vyšli z jídelny a jen tak si povídali - my jsme spolu opravdu prošli tou obrovskou chodbou u bufetu (nedokážu si vzpomenout, jak se jmenuje)? Jáj. Úplně mi to vypadlo. A nakonec jsme si opět sedli a povídali o všem a o ničem. A nebo jen mlčeli. A pak za ním přišel učitel, podal mu tabulky a sbírky úloh do fyziky, že prý do další hodiny. Náhodně otevřel, přečetl jednu otázku, nějakou slovní úlohu, odpověděl složitou rovnicí, která působila až moc správně. Závislost času, rychlosti a délce trasy.
"Super," potichu jsem žasla, jako kdyby mně už nemohlo nic překvapit. "Kdysi mi to dělávalo problémy."
"Vždyť je to jednoduchý,"
odpověděl, jako kdyby nejméně pětiminutová slovní úloha vyřešená za pár sekund byla normálka.
"Pro tebe možná," usmála jsem se a vzpoměla jsem si, jak jsem umírala nad nekonečnými domácími úkoly z matiky.
"To ne, já t toho propadal. Učitelé mi nechtěli uznat můj vlastní způsob výpočtu."

Správně - už mně na něm přece nic nemůže překvapit. Nemožné. :D

xxx *Nanna
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Anketa

Klikni a dozvíš se kolikátá/ý si klikl/a ;)

*Click*

Komentáře

1 Atze | Web | 24. května 2011 v 20:57 | Reagovat

Achjo, mě se ten komentář smazal. Tak znovu.
Děkuji za přání, vážím si toho.
Číslo 10 měsíců je krásné, počkej, až to bude rok a ani ti to nepřijde. Taky nepíšu denně, ale když napíšu článek, lidi se jen hrnou a je to fajn pocit, takže je to důvod, proč psát a věnovat se tomu.
A jak říkám, toho kluka si važ, máš prostě štěstí, že se baví s tebou :) Já jen tiše závidím ..

2 •Pet!nka• | Web | 24. května 2011 v 21:09 | Reagovat

Zírající jídelna :D kouzelná představa :D A mimo jiné začínám mít pocit, že on je úplně podezřele geniální. Skus mi zjistit, co neumí, jsem zvědavá,jestli něco takového je :D

3 Taychi | Web | 24. května 2011 v 22:15 | Reagovat

On je ďábel! :D
My se taky dneska ulejvali. Naše škola hostovala turnaj v baseballu :D

4 Atyiya | Web | 25. května 2011 v 20:11 | Reagovat

Jó, maturity... sladký čas nicnedělání a volné hodiny...
Ze zírajících lidí bych si nic nedělala... vždyť taky mají proč zírat ;-)

5 Kate | 26. května 2011 v 19:56 | Reagovat

Už máš blog celkem dlouho ;) Jsem ráda že si povídáte :) třeba za chvíli vyrazíte někam ven ;) :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.