Pozdě, ale přece .

19. května 2011 v 20:51 | *Nanna |  My Diary
... aneb 18. + 19. května 2011.
Dear Diary!
Copak se za tyto dny stalo? :) Neříkejte, že netušíte. Ano. Konečně to přišlo. Árdží? Přihořívá. Rozhovor s ním? Hoří!

Psalo se 18. května 2011, velká přestávka. Proč neustále chodit do jídelny a bojovat? Nadbíhat mu? Prostě jen půjde dolů a tam se rozhodnu, kam se přidám, kam půjdu... myslela jsem. To mně ale najednou překvapila jedna věc, která mi tak trošku změnila tyto dva obyčejné dny v dny... ze sitcomu. Absolutně.
"Hej... ty si tady sedneš na lavičku a budeme si povídat, jo?"
On? No jistěže. Sednout si na lavičku u chodby, kolem které prochází každou přestávku toolik lidí. S klukem, kterého se všichni bojí... a já ho miluji. :D Byla jsem vyklepaná jako nikdy jindy. Přesto jsem to zatím zvládala a posadila jsem se. Posadil se vedle mně a mile se na mně usmál.
"Jak se máš?"
Šťouchnul mně do boku a prolomil ticho. Ovšem, že jsem se měla nepopsatelně, ale říct mu, že jen proto, že sedím vedle kluka, kterého miluji by přece jen znělo trošku podezřele.
"Dobře... co ty?"
Jak jinak než klišé. Byl to takový kratičký rozhovor, při kterém jsme si nestihli nic moc říct. Protože přišla ona. Říkejme jí Mili.

Mili... děvka jedna. Dvakrát bych se s ní nebavila, nebýt mé dobrosrdečné povahy. A jelikož na ni proklatě žárlím, nedivila jsem se, když si mu sedla na klín.
"Ahoj, tatínku!"
Byla neskutečně otravná, mrcha. Snažil se ji odehnat. Cožpak se spolu nemůžeme chvilku normálně bavit. Zbytek rozhovoru jsem jen koukala někam mimo, hlavně ne na ně dva. Nevypadal šťastně. Ale každopádně se se mnou pokoušel nějak bavit. A pak... přišla učitelka z matiky a začala se bavit s Mili. A já jsem mohla vést takový normální rozhovor za jejími zády. Doslova.
"Ty si ani neumíš představit, jak na tebe žárlí," padlo tam.
Ty si neumíš představit, jak moc žárlím na ni. Ovšem to jsem neřekla. Jen jsem se usmála a dál jsem zarytě hleděla do prázdna.

Další den - dnes - další rozhovor. Tentokrát byla atmosféra již mírně uvolněnější, opět celá velká přestávka proklábosená. Opět tam přišla. Jenže dneska to bylo něco jinéo. On se k ní nějak výjimečně vůbec neměl a bavil se jen se mnou.
Otázky, jako: "Zítra píšete ze Zeměpisu, že?" nebo "Cos dostala z diktátu?" mně už ani nepřekvapovaly. U něj totiž nebylo nic překvapující. Ani to, že znal celý můj rozvrh nazpaměť. A to mně mírně děsilo. Ovšem pak tu byla přestávka před poslední hodinou - před Francouzsštinou. Šla jsem si do skříňky pro učebnici - a on mně začal oďobávat košili indickýma hůlkama. Ano, hrabe mu. :D Tentokrát Mili nepřišla. A tak to bylo konečně deset minut strávených čistě s ním. Asi minutu po tom, co mi Mili vyvrátila pomluvu, která dneska začala kolovat po škole - že Mili a Árdží spolu chodí.

"To my jen tak, jakože jsme se tozhodli, že si uděláme ze školy srandu. Vím, že se ti líbí." řekla Mili. A já jsem kapku znejistěla, jelikož stál sice otočený zády, ale asi jen 5 metrů od nás.
"Ne, to opravdu ne, nic s ním nemám," zapírala jsem.
Možná to slyšel, možná proto se na mně celou přestávku usmíval a bavil se se mnou. Sám. Jen aby změnil můj názor. Který je změněný ještě před tím, než byl vůbec vyslovený.

Takže... happy? No ano. Asi. Prostě zbožňuji, když už to není jen "Ahoj." a to jen bůhvíkdy. Teď je to dokonce "začnutí se bavit", což je neskutečný úspěch. Jinak jsem napsala takový úryveček, takovou povídku někdy z minulého roku, tak ji sem dám. ;) Trošku jsem ji doupravila. :D

*Nanna
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

Klikni a dozvíš se kolikátá/ý si klikl/a ;)

*Click*

Komentáře

1 •Pet!nka• | Web | 19. května 2011 v 21:26 | Reagovat

UÁÁÁÁÁÍÍÍÍÍÍÍÍÍÍÍÍÍÍÍÍÍÍ - no to je geniální! Ale zcela! Já věděla, že to prostě musí přijít! Že neni tak blbej, aby tě nechal jít! A neni, je vážně tak chytrej, jak tvrdíš. Ta osoba, co jí říkáme Mily mě mírně, ale jen mírně sere *představuje si, jak jí mává, zatímco Mily odplouvá na Titaniku*
Podle mě, to bude celý geniální. Protože se bavíš s klukem, kterýho se bojí celá škola :D to je sladků :D skoro jak z nějaké knížky :D

2 Lucka P. | Web | 20. května 2011 v 13:42 | Reagovat

No paráda! Konečně :-D To bylo napětí...a hlavní je, že se o tebe zajímá a nějaká ta Mili je mu přímo ukradená :-P Teď už to půjde samo :-) a co nejdřív tě určitě pozve na zmrku, v létě spolu vyrazíte na koupák a Mili bude mít bobky v tangách :D ...Jen tak dál :D...strašně mi to tvoje psaní připomíná dívčí romány, do kterých jsem dříve byla zažraná :-D

3 Lucka P. | Web | 20. května 2011 v 16:30 | Reagovat

Nj, snad budu aktivní i nadále...teď jsem nemocná a jetě minimálně týden budu. Jinak blog nestíhám kvůli škole, tak ale teď si máknu :D :-P

4 Veronjoh | Web | 20. května 2011 v 18:19 | Reagovat

Moc ti to přeju ;).

5 Kate | 20. května 2011 v 20:51 | Reagovat

Tak ten první rozhovor jsi mi už vyprávěla- takže k tomu nic psát nebudu ;) :D

Ten druhej rozhovor. Tak vidíš aspon o jednu konkurentu mín ;) možná to přecejen dáte dohromady, víš že bych ti to moc přála :)*

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.