28. června 2011

28. června 2011 v 16:21 | *Nanna |  My Diary
Dear Diary!
Dnešní den byl opět dnem za zamilované eSeMeSky a přípravu na konec školního roku = nicnedělání. Začínám mít opět takovou tu prázdninovou náladu, že se mi nechce nic dělat, na nic sahat, nic uklízet, ani se vůbec zvedat ze židle. Ale moji takřka dost dobrou náladu to neovlivnilo. Cítím se nadprůměrná. A to hodnotím jako kladnou, pozitivní emoci.
Všechno se převrací vzhůru nohama. Z malé, nepotřebné holky, která naposledy s někým něco měla v 3. třídě - což se dá považovat opravdu jen za dětskou lásku - se stává holka, která dosáhla svého. Nikdy bych netušila, že se v nejbližší době zamiluji do někoho, kdo se zamiluje do mně. A tady se projevuje - a říkejte si co chcete - že Tajemství opravdu funguje. Raději ani nechci vypisovat, co všechno jsme si napsali. Utratila jsem tolik kreditu, že mi rodiče rozhodně nepoděkují. Ale ani na chvíli jsem nezaváhala nad tím, jestli to opravdu má cenu. Jasně, že to má cenu. Tak, jako mně každý nový komentář udělá radost - tak nějak, ale bilionkrát silněji - mně zahřeje u srdíčka eSeMeSka od něj.

Miluji tuto část mého snu. Tu část, kdy všechno začíná, kdy se všechno rozjíždí, když nejsou žádné chyby, problémy ani hádky. Když jsou celé letní prázdniny přede mnou a ten nejnádhernější kluk po mém boku. Miluji tu část, kdy se ti dva zamilovaní, kdy se mi bavíme o tom, kdo koho má víc rád. Kdy na sebe jen tak pěkně koukáme a nepotřebujeme slova. Miluji cokoliv spojené s mým životem, který nabírá obrátky, ačkoli je postavený na hlavu. Miluji zvykat si na štěstí. Miluji být s Árdžím každou chvilku mého života. A nejlepší na tom je, že nemiluji sama.
Ve škole je to teď všechno tak uvolněné, že se ani nedá mít špatnou náladu. Ano, z vysvědčení možná, možná z té trojky z češtiny, ale proč, když vím, že jsem se to naučila - a že to je navíc jen z úkolů, teorie a mluvnice. To, o co mi jde, abych se vůbec v češtině naučila jsou diktáty - kvůli povídkám - a slohovky. A ty mi jdou pokaždé na jedničku (fajn, jednou jsem z diktátu dostala čtyřku). Takže si z toho v podstatě nic nedělám. Stejně to byla skoro dvojka. Nemám ráda slovo skoro. Ale bez jeho použití, bych tu trojku asi u rodičů neobhájila.

Maximální lenošení dneska. Celý den jsme se flákali spojení se skoro celým zbytkem školy. Vlastně byly na celém gymplu jen dvě třídy - z toho jedna byla celá sedmička (Sekunda) a zbytek - zbytky z různých tříd, které se v pohodě vešli do jedné třídy. Žádná práce, jen všichni polorozpadlí u svých notebooků či knih. A já? Já jsem si povídala s kamairádkami, psala jsem si s Árdžím a poslouchala jsem hudbu. A pak jsem hrála karty - teda ne, že by mi to šlo. A když mi najednou zapípal mobil - všichni se naklonili a hned chtěli vědět "co mi píše". Myslím, že jsme vyčerpali všechny témata, která mohou dva naprosto neznámí lidé mít. Ovšem to nejsou všechna témata na světě. A tak se nesmím divit, že ten kredit mizí a mizí... Divím se už tolika věcem. Protože občas je zapotřebí se divit. Divit se, že je konec školního roku. Divit se, jak to rychle uběhlo. Divit se, že jsem si nějaké známky na konec roku přece jen polepšila. Člověk se musí divit, nesmí zapadnout do rutiny.

Protože nikdy nechci zestárnout, ale stárnu každou minutou. Nikdy nechci jen tak nezaujatě sedět každý den před televizí a sledovat zprávy. Nechci si rutinně stěžovat na pohromy a smutky. Chci se radovat. A taky to udělám. :)
Včera jsem byla v místním knihkupectví a rozhodla jsem se, že si prostě koupím dvě knížky, které mm již docela dlouho vyhlídlé. Teda - neměla jsem na ně zrovna peníze, ale snad si je k něčemu budu přát. Jedná se o The Secret (Tajemství) a Záhir od Paula Coelho (pokud to píšu správně). Proč? První titul jsem již viděla zfilmovaný a kniha stojí 399,- Kč (něco málo přes 16 eur). Slyšela jsem, že je to psychologicky zaměřená kniha, stejně jako dokument. A ten dokument mně opravdu zaujal, že jsem si ho pustila asi 3x po sobě. Vždy mně po něm naplní taková neskutečně pozitivní energie. A jestli jste ho ještě neviděli, určitě se podívejte. :) A navíc jsem na tu knihu slyšela tolik kladných recenzí. A k Tajemství, jako teorii? Přidávám se. Opravdu to funguje. Ono občas stačí věřit. A ten dokument - nebo ta kniha to dokáže člověka naučit.

Jako druhý titul jsem vybrala Záhir. V knihkukupectví máme od něj snad všechny knihy. Cena? 349,- Kč. A to se mi nezdá zas tak hrozné (něco málo přes 14 eur). Tolik lidí už čte jeho knížky a docela dost si to chválí. A tak, jelikož jsem podle úryvku když jsem byla u Zuzky usoudila, že Árdží je můj Záhir si ji chci koupit. Slyšela jsem od spolužačky, že je to těžké na pochopení... ale to je nejspíš to, co právě potřebuji.
"Záhir" je bytost či věc, na kterou nelze jednoduše zapomenout. Záhir není jen sen, nebo cíl, nýbrž posedlost a nelogická meta, ke které se člověk marně snaží přiblížit.
Zítra odpoledne po škole budu muset jít k chirurgovi a potom na alergologii - takže takové to odpoledne, které strávím jen a jen u doktorů. K chirurgovi půjdu s tou nohou. Je to sice už lepší, ale stejně musím ještě na kontrolu. Jelikož budu už asi ve 12 po škole - a nemocnice je na proti školy - mohla bych být kolem jedné hotová. Potom přes celé město na arelgologii, abych ji trošku zalhala, že užívám všechny prášky tak, jak mám. To bude asi taky hodina + půl hodiny než se tam dostanu. Takže to kolem půl třetí skončím a hurá domů. Ve tři bych tu měla pro vás být a napsat zase něco čitelného. :) Designe pro Suzette je již hotový, jak jste se mohli dozvědět v minulém článku, kde je i odkaz. Takže bych měla mít v podstatě volno. Den před vysvědčením. Uteklo to neskutečně rychle. A navíc zítra celé přestávky jenom s Árdžím. Opravdu může být něco lepšího, než láska? :)
Usmívejte se na svět a svět se začne usmívat na vás. Nebojte si pustit svou oblíbenou písničku, zamyslet se nad vším nádherným, co se vám v poslední době událo. Radujte se, že máte oči a můžete koukat a číst tento článek. Radost je to nejkrásnější, co se za den může přihodit, tak se tomu nebraňte. :)

*Nanna
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Anketa

Klikni a dozvíš se kolikátá/ý si klikl/a ;)

*Click*

Komentáře

1 suzettes | Web | 28. června 2011 v 17:56 | Reagovat

He, ja som vravela že je to dobrá kniha. A aj on je celý geniálny.. :) A prajem ti všetko dobré s Árdžím. :*

2 Taychi | Web | 28. června 2011 v 18:21 | Reagovat

holka, začínáš chytat stejnou náladu jako já :) Taková nálada je nejlepší a hej, co tahle si o přestávce a možná i na nějakou zbytečnou hodinu s Ardžím někam zalést?:D

3 suzettes | Web | 28. června 2011 v 18:51 | Reagovat

A ešte jedno: Mať také šťastie ako ty s Árdžím, lietala by som

4 MelushQa | Web | 28. června 2011 v 20:46 | Reagovat

jééj :-) takže ti to s Árdžim vyšlo :-)
Veľmi sa teším :-) Ešte si pamätám ako si tu o ňom prvýkrát napísala... a potom to pokračovalo :-)
Tak vám gratulujem ;-)
A inak k tým kniham... potom daj vedieť aká bola tá kniha Tajomstvo ;-)
Tiež by som si ju chcela prečítať ;-)

5 Kate | Web | 29. června 2011 v 19:24 | Reagovat

:)) co bych víc napsala- prostě dokonalost. Víš že vám přeju aby vám to vydrželo napořád :)) jsem ráda že jsi šťastná

jo a to Tajemství jsem koupila v hypce za 2 stovky.

6 •Pet!nka• | Web | 29. června 2011 v 20:01 | Reagovat

Jen si ty knížky kup. Člověk si musí dělat radost, i kdyby to měla být nějaká kravina. Což tyhle knihy nejsou. A je moc fajn, že ti to s A. takhle vychází :-)

7 *Nanna | E-mail | Web | 29. června 2011 v 20:08 | Reagovat

[5]: Děkuji moc. :) Tak se tam mrknu, i když ho tam asi už nebudou mít. Nebo přes internet. ;)

[4]: Děkuji, já taky. :) To já taky. :P Děkuji, neboj, povím ti jaká byla, ale všichni ji hodnotí kladně. :)

[3]: Je. ♥ Děkuji. :) Neboj, s D. ti to vyjde, stačí věřit. ;)*

[2]: Taky nadšená? :P* No... :D Nevím, co tím myslíš. :D

8 *Nanna | E-mail | Web | 29. června 2011 v 20:08 | Reagovat

[6]: Je, děkuji. :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.