8. června 2011

8. června 2011 v 19:03 | *Nanna |  My Diary
Dear Diary!
Musím se učit, zítra píšu mluvnici a zeměpis... tak ale chvilku bych si na vás udělala. :) Přece jen jsem dnes skončila o dost dřív, tak proč bych tady nic nenapsala, když to tu pomalu opět umírá... :P Témá Týdne - Stroj času - brzo jsem si všimla, co? Ale docela zajímavé, myslím, že na to něco vymyslím. Tak, že bych opět něco napsala na téma týdne? Že by, že by? No ano, možná, možná. Těšte se, taky se těším na aspoň chvilku volného času. :)
Právě jsem byla informována maminkou, že bude hrozná bouřka. Nevím, zda se bát, když sedím uvnitř svého pokoje a mámzavřená okna. Ale každopádně se těším na inspirující bubnování deště. :) Takže... sliby chyby. Ale dnes už vážně. Nic neplním, tedy alespoň tady na blogu. A to se i v realitě můžu přetrhnout, abych se toho co nejvíce naučila a abych co nejvíce lidem pomohla. A slibovala jsem Bailey a... nemám nic. Vlastně mám vymyšlených několik hlášek, vím už, jak to dopadne, ale naše malinká, těhotná pejsačkam, spokojeně podřimující vedle hromady učebnic mně nutí zrychlit psaní, zapomenout na chvilku na blog. Ale někteří z vás by mi mohli se smutkem v očích povědět, že to úplně znají. Super - víc než čtvrt hodiny dnes nestihnu. Takže stop těmto blábolům a hurá psát něco smysluplného o dnešním dni, co by vás mohlo zajímat. :)
Ráno? Jako každé jiné. Myslím, že co jsem snídala a to, jak mi to chutnalo by vás opravdu nezajímalo, takže rovnou k věci. K věci, která vás nejspíš taky nebude zajímat, ale byla to součást dneška. Částečně. Dneska jsem totiž byla u doktorky a ne - byla jsem na injekci. Nechápu, jak prostě vždycky zvládnu překonat tu fóbii a s kamennou tváří přežít to hrozivé očkování. Bez známek hrůzy. A to tam po mně bylo nějaké dítě, které bez ustání ječelo. Ach, jsem na sebe tak pyšná. Přežila jsem očkování proti tetanu. Potlesk prosím. :D A navíc jsem z očkovacího listu poznala, že už v mých třech letech doktoři tušili, že budu pravák. Jej. A stejně jsem na všechno ostatní kromě psaní levá(k).
Potom škola a první hodina - biologie. Tak jsem doufala, že kvůli očkování ji nestihnu, ale moje prosby nebyly vyslyšeny. Naštěstí nebyl ve škole učitel biologie a nádherná hodina vypisování si poznámek z učebnice místo prověrky mi bodla. Probíráme nitroděložní vývoj jedince a růst jedince po narození, nebo jak to nazvat. Každopádně jsem zjistila, že jsem dorost, že se u mně rozvíjí city, nebo jak že. Já sama bych se ale přirovnala spíše k novorozenci - objevuji svět a špatnou náladu dávám najevo pláčem. I když ano - ovládám se. Takže... že bych byla už dítě předškolního věku? :P Teď k tomu mírně důležitějšímu. Před biologii za mnou příběhla Mili, vlastně za skupinkou, se kterou jsem seděla. A začala vypravovat svůj příběh, jak moc má ráda Árdžího a... že má kluka? O tom nepadlo ani slovo. A pak se na mně podívala a špitla: "Slyšela jsem, že spolu chodíte." "Já taky," odvětila jsem. A co bych ji na to měla říct? Jsem do něj zamilovaná, utíkej, sbal ho a zlom mi srdce, znič mi život.
Tak jsme se dneska zase bavili. No ano, s Árdžím. O velké přestávce, když se normálně bavím s ním jsem měla špatnou náladu kvůli Mili a tak jsem ho ani nijak nevyhledávala. Ale když jsme s Ronniee jen tak seděly u nástěnky s rozvrhem, najednou tam přišel s kamarádem a docela dost nahlas začal číst, co mají za předměty. A pak kolem mně prošel, usmál se na mně a pozdravil mně. Nechápu tomu, nevidím v tom smysl. :D Ale každopádně je to padouch, co byste od něj čekali... něco co dává smysl? :D A měl nové tričko. To by si všiml i neznalý, že má najednou šedé tričko. A že mu šedá sluší. Sakra. Achich jo. :D A tak jsme se nakonec další, třetí přestávku začali bavit. Zase mně "vyátáhl" z davu a začal se se mnou najednou bavit. Ptal se, jak bylo o víkendu v Žilině a v Brně (ano, taky jsem mu povídala a pro vás - úžasně, ale to už asi víte, Brno bylo dokonalé a dokonce jsme to zahráli skoro bez chyb - ještě sice nevím výsledky, ale pak vám ještě napíšu ;)), došli jsme k mé skříňce, sedli jsme si na lavičku a zase jsme si jen tak povídali. Zaznělo ale, že - ano, řekla jsem mu, musela jsem, žárlivost mi nedala - jak o něm Mili pořád básní, o tom jejich objímání.

"Bylo by příliš netaktní a nevhodné ji odstrčit. Na to jsem až moc velkej gentleman."
Vyřešeno? Nechce Mili? Cože? Slává! :D A nakonec ještě o té, na kterou opravdu hodně žárlím (jak bych ji pojmenovala... H? - zabijte mně) - "Ještě, že je H "moje holka", jinak by se mnou zase chtěla Mili chodit." Ha, í-hahá! :D Takže z té jeho ironie v hlase jsem vycítila, že jako s H ani s Mili nic nemá. Jupí? Miluji volného chlapce? Ještě jeden potlesk, prosím. :D Ha. Ten jeho úsměv... víte, že kdyby propadl, chodil by se mnou do třídy? :D A teď se pořádně zamysleme nad ním, mnou, třídou a věkem. Příští školní rok mu bude celý 17 let. A mně 14 a pak 15. Tak si to tak vezměme... chodit spolu do třídy? Ehm? To jsem se ještě nezmínila, že i na svoji třídu je starý, že je starší? Že je starší o rok a půl nejméně, než celá jeho třída? :D Záábava by to byla.
A... prší, vážení a drazí. Teda alespoň u nás začalo. Jejda. Povídala jsem již, že si můj brácha dělal řidičák? Teda byl na první teoretické lekci. Těšing na to, až mně bude vozit dva roky do školy na motorce... a nebo v autě, pokud mu na něj někdo dá, nebo pokud si vydělá (pochybuji). :D Já chci taky motorku... hej. :D A prší víc a víc... o čem bych vám ještě tak řekla? Zítra pojedeme ještě do anglického divadla (v Brně, ne v Anglii... jen to bude anglicky a já nebudu rozumět :D)... takže jen doufejme, že ráno nebo až na obědě někde najdu Árdžího a dáme se do řeči. Jen tak... snad. :) Pak vám ještě něco o tom představení napíšu. Jmenuje se to "Láska v Jeanách" (Love In Jeans), ale asi tam hlavně jedu kvůli holkám a kvůli odpadlému dějepisu. Jupí! :)
A dneska ještě v těláku - ano, mám jedničku, nečekaně. Ale opravdu... párkrát jste na očkování a nepříjdete - a hned vám hrozí dvojka. :D Ale v pohodě. :P A navíc - dneska poslední tělák tento rok, ano! :D Teda poslední tělák s tou starou učitelkou, co mně nemá ráda. :D Ale opovažte mi dát matikářku příští rok z tělocviku a... nebudu chodit do těláku! To Árdží jí dnes ukradl flashku. Ano. Super, co? :D "Já jsem jen psal prověrku v kabinetě a ona se nedívala." "Ona si toho stejně nevšimne," smála jsem se učitelkčiné inteligenci. A z tělocviku? Prosím, ne! :D Jen doufám, že nám po zbytek školního roku místo těláku nedají dějepis nebo matematiku. Pfm. Chtělo by to... spíš jen takové to poflakování, hraní přehazky a ringa a hlavně - čžádné výkony na známky - jupí! :)

M o n s t e r
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

Klikni a dozvíš se kolikátá/ý si klikl/a ;)

*Click*

Komentáře

1 Eleanor | Web | 8. června 2011 v 19:32 | Reagovat

Eleanor má dvojku z telesnej. Priznáva sa. Je lenivá lemra a nevie podávať na volejbale :D
V dobrom slovazmysle Ti závidím toho chlapca - nie "závidím" ako závidím, ale tak, že je to fakt super, a viem, aká šťastná by som bola ja, a že Ti to prajem. Aj keď to nemáš zas tak jednoduché, keď o Tvojich citoch nevie... pripomína mi to moje leto, bola som šťastná, tajne zaľúbená, a mal ma rád. Neviem, kde sa to pokazilo, no teraz som už dlhší čas proste... smutná, a ide ďalšie leto. Desí ma to... nemôže to byť rok. ...proste, neradím, len to tak napíšem, plnými dúškami si vychutnávaj to, čo sa deje, pokiaľ Ťa to robí šťastnou :)) Tak je to najlepšie :) (možno trochu mudrujem, ale myslím to len v dobrom...:D)

2 MelushQa | Web | 8. června 2011 v 21:00 | Reagovat

oúú ako vidím (čítam) tak sa s tým Árdžim dávate nejako dokopy, nié??
Ale... teraz trošku divná otázka: on už raz prepadol, alebo mu nevychádzajú roky?? 8-O

3 Lucka | Web | 9. června 2011 v 8:36 | Reagovat

Tak to jsem netušila, že je "o tolik" starší. Stašně ti přeju, aby tě nezklamal ;-)
Nj, u nás jsme se taky dočkali bouřky...nejhůř to prožívá náš kocourek, a tak jsem neodolala a pustila ho do své postele. Sazozřejmě, že se natáhl přes celou její šířku a ještě hlava mu trčela přes okraj - takže jsem se po dlouhé době zase "výborně" vyspala :-P...ale co už, je to miláček :-)

4 •Pet!nka• | Web | 9. června 2011 v 17:06 | Reagovat

Já očkování nerada. Nemám moc ráda svojí dětskou doktorku, jednou mi vynadala, že jsem přišla na kontrolu s čočkama, že neví, jak bude kontrolovat jestli vidím! je praštěná do hlavy, asi! Já mám čtyři dioptrie a z toho plágátku bych nepřečetla ani první, to největší písmenko. A od tý doby jí nějak nemusím. Ale to je vedlejší.
S tím anglickým divadlem ti docela závidím, také bych na něco takového šla, ale no.. znám se. Vůbec bych tomu nerozuměla :D
A u nás ti byla bouřku v pondělí. Strašná, něco takového jsem snad ještě nikdy nezažila. blesky, vítr jako kráva a hrozně pršelo. Přímo neuvěřitelný, docela jsem se bála.

5 Taychi | Web | 10. června 2011 v 22:11 | Reagovat

love love love :D...Dear Nanna..You are in love :D...Nana + Ardží :D

6 Kate | Web | 18. června 2011 v 19:07 | Reagovat

Mám rda bouřky. Očkování taky vždycky nějak přežiju..ale ne že bych tam chodila nějak ráda..:D fakt jsem netušila že je starší než jeho třída :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.