Titulek článku nesmí být prázdný.

29. srpna 2011 v 18:07 | *Nanna |  My Views
Zbožňovaní,
rozhodla jsem se napsat článek (tedy spíše jsem byla poprosena dvěmi páry smutných očí, které tam někde jistě byly, protože mě to donutilo začít psát), který nemusíte pochopit, milovat ani číst. Je totiž věnován. Věnován majitelům výše zmiňovaných smutných pohledů a jejich deviantnímu společenství (nezabijte mě za ten název). No vlastně hlavně jim. Protože nejspíš nejsem lenivá mrcha. A protože nemám Autorský blog, můžu to tu zaplácat děkovačkami a nikomu to neuškodí - a ani to nikoho nepobouří. A to je jedině dobře. Že bych začala?

Dobře, sami si o to řekli. Povím vám příběh. Ze začátku - jedná se o dva lidi - Kl.. teda Taychi a Dan. A Šér. Takže vlastně tři.

Taychi jako holka, s kterou jsem se už nevím jak seznámila přes blog, začala si s ní psát přes Skype, přes Facebook.. a s kterou jsem si za tu dobu, co ji znám již tolikrát psala a tolikrát mě pobavila.. A i když je o něco mladší než já - to, co u fajn člověka považuji za fajn - jí nechybí. Je to docela důležitá role. Vlastně hlavní role. Jedna z hlavních.

Další hlavní role příběhu, v kterém budu možná vyjmenovávat jen postavy je Dan, který v něm hraje osobu z té skupiny osob, která poslouchá dobrou hudbu a nesmí nikdy vymřít. Víte, člověka, který poslouchá Zeppeliny a všeobecně rock a rock´n´roll nenajdete na každém rohu. Vlastně je všude přepopováno. A proto ani nemusím připomínat, že takoví lidé jsou mi hned od pohledu sympatičtí a dívám se na ně s takovým tím poťouchlým zájmem, co se z nich vyklube. A z něho se vyklubal solidní člověk. Další takový, kvůli kterému se prostě tlemím na monitor a nevnímám čas. "Četovat" s ním do půlnoci a dál není problém a nikdy vám nedojdou témata. Zvlášť když pak výše zmiňovaná Taychi prohodí něco obzvláště zajímavého, můžete se tlemit klidně i do dvou do rána a pak se ještě tlemit ze spánku. Ano, nejspíš to jde. Teda.. nikdy jsem se neviděla jak spím. A radši ani nechci.

Pak jsou tu ještě různé další postavy, ale většina se jen mihne a já si nezapamatuji jejich jméno. Jednou takovou tedy ještě významnější je pak Šér, která mi byla již od začátku tak nějak sympatická a samozřejmně - opět rockerka. Já to prostě nejspíš vycítím. Taky jsem čekala, co se z ní vyklube, zvlášť proto, že jsem ji z těchto tří zmiňovaných poznala nepozději. No a zjistila jsem, že mi k nim naprosto sedí. Fajn člověk, probouzející ve mě fajn náladu.

V tomto příběhu se stal takový okamžik - vlastně okamžiky - a nebylo jich málo - kdy jsem na Facebooku potkala některého ze zmiňovaných a začala si s ním - nebo s nimi - psát. Už si ani nedokážu představit toto léto bez těch okamžiků. Ať už jsem se tlemila, nebo mě to donutilo přemýšlet. Klidně, až zase půjdu na Facebook a uvidím ten šedivý obdélníček s adresou Danova blogu, že se zbarvil do tmavě modré (což se děje v každou denní dobu), budu si s nimi psát, i kdyby mě donutili napsat pokračování. I když budu muset napsat další stránky tohoto dojáku, fajn lidi jsou fajn už od názvu. Taková důležitá informace, co?

x - x - x

*Nanna
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Taychi | Web | 29. srpna 2011 v 18:12 | Reagovat

A Taychi to vždy zabíjí! :D

2 Dancek | E-mail | Web | 29. srpna 2011 v 18:16 | Reagovat

Tak jedem, čekáme na dvojku a lenost stranou, to by bylo škoda. Neboj, tady pan S. neřádí :-D

3 Bels Vengeance | E-mail | Web | 29. srpna 2011 v 21:35 | Reagovat

;-) Ený je zlatíčko.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.