Tečka

9. září 2011 v 21:22 | *Nanna |  My Diary
Zbožňovaní.
Mám pár dobrých zpráv, pár špatných. Tak s chutí do toho, ať to tady není prázdné a ať už jsem v pelíšku. Neříkám, ž by psát na blog byla jen nudná povinnost - ale kdybyste viděli můj obličej, usoudili byste, že spánek potřebuji jako sůl.

Jedna z dobrých zpráv je, že jsem konečně dopletla náramek pro bráchu s velkým tiskacím MAGGOTS, což se mi docela povedlo, na to, že to byl první pokus. Je to piplačka, to přiznávám, ale trvalo mi to jen dva dny, z tohož včera jsem začala pozdě večer a stihla jsem jen dvě ze sedmi písmenek, a zbytek dopletla dnes, unavená po škole. Takže časově nijak příliš náročné. To pokud bereme v potaz ještě to, že jsem přišla ze školy kolem šesté, pak jsem zametla celé spodní patro (jo, pět pokojů, předsíň a chodba - komu by se sakra chtělo?) a v neposlední řadě vyvenčila psa, uklidila skříň a než jsem se nadála, máme tu devět večer. Ale náramek hotový. A zítra hurá na bratrovu oslavu slavnostně předat mé umění. A poslechnout si to stejné, jako čtyřikrát předtím. Protože umím všechny jejich písničky a covery nazpaměť. Snad jako jediná, kromě samotné kapely.

Jako další dobrou zprávu bych asi označila dnešní dobré známky, kterými se pyšním - jednička z češtiny a z francouzštiny. Dobrý start, vskutku. Zatím samé jedničky, připadám si jak v první třídě, miláčkové. Hlavně si to nepokašlat. Hlavně tak vydržet aspoň do pololetí, aby na mě mohli být rodiče pyšní, když už za nic jiného.. škola mě ubíjí. Ale víkend je lákavé slovo a ještě lákavější zážitek. Dva dny beze školy přede mnou. Sice budu u babičky, na svém koncertě s flétnou a na koncertě bratra, takže žádné lelky chytat nebudu, ale stejně.. potřebuji už víkend a pohodičku. Dny ubíhají táák pomalu. Proč má pracovní týden sakra pět dní?? Ty dva minulý týden mi postačovaly..

Pořád nemám pořádek v pokoji. To je asi ta špatná zpráva. Ale to snad obstarám zítra, snad. Snad už konečně budu mít pódium pod postelí. Snad budu mít veškeré moje povinnosti a obecně celý kalendář pod kontrolou a vryté v paměti. Abych se mohla usmívat a práce mi šla od ruky. Abych už konečně viděla Árdžího. Protože bez něho nedokážu žít. Dýchat. Mluvit. Jíst. Miluji ho.

*Nanna
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

Klikni a dozvíš se kolikátá/ý si klikl/a ;)

*Click*

Komentáře

1 •Pet!nka• | Web | 10. září 2011 v 21:45 | Reagovat

Páni, už dvě jedničky. Jsi dobrá. Asi tak sto dvacetkrát lepčí než já. Mi píšeme v pondělí matiku a já se nějak nemůžu odhodlat jít si ji zopakovat. K náramku ti blahopřeju, ví, jak je to piplačka. Nikdy jsem u toho moc nevydržela.

2 Niki | Web | 11. září 2011 v 18:23 | Reagovat

Tvůj blog je vážně krásný. :-) A moc hezky píšeš. Nechceš spřátelit? :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.